Vloni v květnu jsem prohlásila, že v Lenzerheide chcípl pes. Jestli vloni tu chcípl pes, tak letos v dubnu tu chcíplo minimálně jedno celé ZKO. 😀 Kde nic tu nic – vše zavřené, cestičky si prošlapáváme samy a největší rána je, že je zavřená i milovaná pstruhárnička 🙁 Hold jsme si užívaly jinak a na výlety jsme z hor sjížděly dolů do údolí. Nakonec to bylo báječné – jako vždy, navíc v milé společnosti – čistě dámská jízda.