HLÍDÁME ANGIE

I kdyz jsme Angulku měli na hlídání jen tak krátce, užili jsme si to parádně. Den strávila se mnou v práci – byla moc hodná, jen všichni byli zaskočeni, protože tu znaji jen Branďuli, ktera sebou ráno práskne do pelíšku a večer se zase zvedne, no a Angie se snažila každého přivítat pořádným olíznutím.

Večer jsme vyrazili na návštěvu do Sadské – opět jsme si nemohli nechat ujít cestu přes Kersko, kde jsme snad mile překvapili naši sousedku s Baffem (howavartem). Holky se tam pořádně vylítaly, škoda jen, že Angulce se kamarád Baff moc nelíbil – není divu, jednou ji v běhu pořádně převálcoval. Protože bylo docela chladno, zalezli jsme do chaloupky – obě holky si samozřejmě našly pěkná místečka na židlích. Chudák Baff, ten musel ležet na zemi. Cestu domů jsme ještě proložily návštěvou hospůdky – samozřejmě i tady se obě holky chovaly jako správné štamgastky.

Druhý den, kromě řádění, lítání po posteli, vyzkoušení Dog Bricku, jsme podnikli výlet k Berounce. Paničky sice občas říkají, že není moc velký plavec, ale musím přiznat, že v plavání natrhla zadek i naší vodnici/podvodnici Brandušce. Ten den nám i počasí přálo, tak nám bylo líto, že se musíme vrátit, abychom Angulku odevzdaly zpět odpočatým paničkám – no nevím, kdo se víc těšil, jestli paničky nebo Angie. Vzhledem k tomu, že u nás princeznička byla jen na jeden den, tak si myslím ani moc nestěžovala, protože tím pádem odpadl jakýkoliv výcvik a jen jsme si užívali její milé společnosti.