Letos premiéra na For Pets i s holčičkami jen kvůli profi focení od Anety Jungerové.
FOR PETS 2017
Náš příchod na ForPets byl nezapomenutelný. Jako vstupní halu jsem neomylně omylem trefila halu s králíčky (králičí hop), morčátky a nevím jakými ještě hlodavci. Poté, co jsem Bailince zamáčkla vypadlá očka zpět (v první chvíli byla v šoku stejně jako já), nastalo pekelné kvílení, halou jsme velmi rychle proběhly (došlo i na malé, nenápadné násilí :-D). Měla jsem co dělat, abych ji udržela na vodítku. Brandinku hlodavci nijak zvlášť nevzrušovaly, ta pro změnu řešila žrádlo – hlavu neustále u země, zastavovala se u každého stánku s dobrůtkami, kde nasadila ten svůj vyděračský kukuč, takže jí skoro od každého stánku přílítla nějaká ta dobrůtka. Panička se zase vyřádila u stánku s luxusními piksličkami. Původně bych ten stánek asi minula, v domnění, že se jedná o psí urničky. Ale den předtím mě poprosila Zuzka od Máji, jestli bych ji tam jednu pikslu nevyzvedla. Jsou naprosto dokonalé a paní měla nějakou rozdávačnou, takže jsme ke každé dostaly hromadu dalších, menších dárečkových. Domů jsme si neodvážely jen piksličkové úlovky, ale i nějaké pamlsky a ani hračka nemohla chybět – s Bailinkou se zkusíme vrhnout ne pullery. Ty jsme vyzkoušely ještě při odjezdu na parkovišti – zatím se mi nedaří vysvětlit, že jeden má pustit a chytit druhý, drží jak pitbull ten jeden a odmítá ho pustit. Asi z nás pulleroví šampioni nebudou.
No a jak probíhalo samotné focení? Musím říct, že slečna Aneta je fakt machr – dokáže neuvěřitelně zaujmout pejsky zvukovými projevy, takže obě nečučí po okolí, kde co lítá, ale přímo na ni. Pak jsme se dohodly, že obě chytají pamlsky, tak jsme to zkusily. Moje hvězdy měly problém pamlsky vychytat (asi jsou zvyklé na jiný styl házení :-D) Branduška se fotila vcelku dobře, na závěr jsme se pokusily i o styď se. S Bailinkou to bylo horší, sama fotografka prohlásila, že je taková „zrychlená“ (:-D ne, že bych si to nemyslela už léta) – nahoru, dolů, sednout, lehnout, mrtvá, stojka, prostě pejsek s nějakou hyperaktivní poruchou. 😀 Tu nafotit nebylo vůbec lehké. Po pár dnech jsme měly první fotečku (tu zdarma) a pak jsem vybírala z x náhledových fotek a nedokázala se rozhodnout, které vybrat. nakonec jsem ale snad vybrala dobře (i když já nejsem soudná, mně se ty příšerky líbí úplně na všech).
Při odchodu jsem se už vyhla hale s hlodavci (nutno říct, že i náš vstup všichni hlodavci přežili, jen já jsem z toho byla celá opupínkovaná). Ten den byly holčičky bez večeře – jak všude něco vyžebraly, měla jsem obavy, že mě bude čekat krušná noc (a nečekala).