Když páníček slaví půlstoletí, nemůže u toho samozřejmě chybět ani jedna z nejoblibenějších gratulantek Branduška.
PÁNÍČKOVA VELKOLEPÁ OSLAVA
S Branduškou jsme se rozhodly páníčka pořádně překvapit, když už slaví takové jubileum a sezvala jsem do naší oblíbené hospůdky Historie všechny známé a kamarády, na které jsem získala kontakt a které jsem se domnívala, že by páníček rád na své oslavě viděl. Trošku jsem se bála, aby někdo převkapení neprokecl, ale naštěstí to dobře dopadlo. V hospůdce jsem měla několik špionů, kteří podávali hlášení kdo všechno už tu je. Když se mi zdálo, že jsou tam jsou ti nejdůležitější (nejoblibenější), začalo přemlouvání, že jsem dostala strašnou chuť na pivko a zaběhneme na „jedno“. Chvilkama to už vypadalo, že budu muset s pravdou ven, protože páníčkovi se moc nechtělo, ale nakonec se povedlo a my vyrazili.
Musím přiznat, že pro páníčka to byl pořádný šok a zhruba tak půl hodiny na mě občas hrozil pěstí, ale nakonec se ponořil do oslaveneckého víru a myslím, že byl i moc rád. Spoustu lidí viděl po dlouhé době, s některými se chvíli předtím rozloučil. Partička to byla různorodá počínaje Klabany, Statkáři, zástupci Londýnské, ale i různí kamarádi z profese, stejně jako z babince anebo z našich sousedů. Některé dárky byly hodně originální a vtipné – Brandy asi nejvíce nadchly oba dorty (jeden kufřík s nářadím a druhý parašutista na padáku – pročpak asi parašutista) a hlavně zpívající drsoň ze statku – od toho se ani doma nedokázala odtrhnout.
Účet byl sice ohromující, ale stálo to za to a myslím, že na tuto oslavičku budeme všichni ještě dlouho vzpomínat. Děkujeme všem a Ondrovi děkujeme za krásné fotky.