Od pátku hlídáme naší Angie. Je to, jako všichni teriéři, pěkná rošťanda a puberta s ní trochu tříská, ale to by bylo, aby si s ní mamulka neporadila.
ANGIE U NÁS
Vracet ji budeme v sobotu ráno a už teď je jasné, že se nám bude zase moc stýskat. Brandy je nadšená a jak jsou holky spolu tak by řádily od rána do noci (ještě ve 2 ráno nám občas na hlavě přistane plyšový medvídek apod.). Bohužel se zrovna u nás Angie rozhárala, takže z plánovaného setkání s Archiem nic nebude a nedostává ani tolik volnosti, kolik bych si představovala, protože všude číhají láskou omámení hafani. No co, tak jsme aspoň tetu Jessie navštívily. Škoda, příště snad budeme mít víc štěstí. Jinak Angulka je náramný jedlík. Snad v životě jsem nikoho neviděla pustit se do granulek s takovou chutí. Fakt je radost na ní koukat, jak jí chutná. Dokonce tak nadchla Brandy, že i ta u granulek neotálí a hrne je do sebe závratnou rychlostí (jinak by na ni nic nezbylo), ale pořád – kam se hrabe na Angie. Začínám mít trochu obavy o páníčky Angulky, aby to nedopadlo jako u Otesánků a Angie časem nesnědla celou rodinu.