V čase předvánočním je třeba se družit a s kým jiným než s našimi FUNaticy a novým dvounohým přírůstkem.
PŘEDVÁNOČNÍ DIVOKÁ (FUNatická) ŠÁRKA
Těsně před Vánoci bývá obvykle frmol, takže od všeho toho pečení cukroví, vaření vaječňáčků (s mými pomocnicemi) nezbývá moc času na pejsky. Branduška na nedostatek zájmu upozorňovala po svém – jednou omylem proklouzla domů k sousedce Jitce, čehož jsme si nevšimly a když byla konečně nalezena, byl společně s ní nalezen i prázdný kastrol od polívky 😀 Příště jsem zase zapomněla na kuchyňské lince oříšky na plnění krémem a druhý den už nebylo co plnit, protože Brandy během noci provedla hloubkovou kontrolu. 😀 Ráno, jak otevřu oči, hned vím, že je někde nějaký průšvih. Příště jsem zase po příchodu z koncertu nevěřila vlastním očím, když jsem tentokrát vše, co připomíná jídlo, pečlivě zavřela a po návratu našla zotvírané a vycucané mlékové kapsle od Dolce Gusto. Doteď nechápu, jak přes ten obal Branduška dokázala identifikovat, které kapsle jsou s mlékem (těch kávových se ani nedotkla). O cukroví zapomenutém na stole apod. ani nemluvím – jeden den mě tak nakrkla, že jsem holčičky nepustila na noc do postele (ano obě, bylo by mi líto, kdyby Baila mohla a Brandy ne) – to byly vražedné a nechápavé pohledy (jistě poznáte, kterých fotek se akce „zákaz do postele“ týká). On mě pan veterinář varoval, že po kortikoidech bude Branduška trochu nenažraná a já se jen smála, že víc už to nejde, no a vida, jde to….
Takže zpět k procházce. Předvánoční procházka nám tedy náramně bodla – Bailince na vybití, Branďulce a paničce na tajli. A hlavně jsme měli možnost se konečně seznámit s novým FUNatickým přírůstkem – Adélkou, prvním „vrhem“ Anety a Milana od Sandy, Dennyho a Nellči, která se narodila už 20.11.2015. Adélka se zdá, že bude převzorné děťátko zvyklé na ledacos. Celou procházku ani nepípla, přestože okolo pořvávali psiska i jejich páníčkové (které pak paničky řvaly asi nejvíc si můžete tipnout). Protože byli všichni autem, neproběhla zastávka dole v hospůdce. Možná ani nebyla otevřená. Holčičky jsem vypouštěla na střídačku (klasika), sem tam společně a až ke konci procházky došlo k úprku. Na obzoru letělo stádo čehosi – Bailinka, Afrička a Káji kluci okamžitě vyrazili, ale naštěstí to rychle otočili, když zjistili, že se nejedná ani o stádo srnek, ani o stádo bílých jelenů, ale jen o obyčejnou smečku bílých ovčáků, kteří tu měli sraz. Z dálky to ale vypadalo jak sobí spřežení a jen za ně přidělat saně s dědou Mrázem. 😀 Velké zklamání pro čtyřnožky. 😀
Díky moc všem zúčastněným za milou společnost.