ŘÁDĚNÍČKO V RIEGRÁKU

V Riegráku jsme pěkně dlouho nebyly, Bailinka ještě vůbec, a tak jsme před 14 dny při záchraně sousedky s nepojízdným autem vyrazili do parčíku. Foťák zůstal zapomenut v batohu a vzpomněly jsme si na něj až v hospůdce Mlíkárna. Ale jak sami vidíte, holčičky už byly unavené, tedy hodné, protože předtím prolítaly celý park.

Druhý pokus byl tento týden, když mi Kája přivezla flyballový PC s tím, že bysme mohli někam vytáhnout pejsky a páníčky. V Riegráku nikdy nebyla, natož v Mlíkárně, tak jsme je sem vytáhli a tentokrát nezapomněli ani na pár fotek. Bailinka jako štěňátko sice prodělala vyšetření BAER, tedy zda je nebo není slyšící – údajně je slyšící, ale v poslední době to tak nevypadá. Byla jsem hrozně hrdá, jak poslušné štěňátko mám – poslušnost se vytrácí a já většinu procházky v parku jen prořvala přivoláváním Bailáska, můra jedna mrňavá. Ona je fakt ukrutný pošuk, řekněte sami:

Nakonec to ale byla moc příjemná procházka s Barneim a Dastym – jen by si hoši měli trošku líp vychovat svého páníčka. Tušila jsem, že se to stane a stalo se – náš míček na šňůrce tam bude viset na stromě asi na věky věků. Odpočívej v pokoji! Domů jsme se dostali celkem pozdě – páníček zvládl nafotit náš krásný kostel Sv. Ludmilu i pekelný výkop před naším domem. Kanalizace se bude předělávat až do srpna 2014, smutný příběh.