Letošní tréninky sice skončily, ale jak už jsem zmiňovala – nezahálíme a družíme se i nadále. Kája vyhlásila akci pro psíky i maminky s dětmi – k mojí velké radosti.. :o(, ale musím uznat, že dítka to byla báječná (pokojná). Kdo však byl velmi nepokojný byla Bailinka – v týdnu začala hárat, takže musela chuděrka zůstat doma, aby nemotala hlavinky našim flyballovým pánům.
Chřipka/nechřipka (už to zase útočí), sliby se mají plnit, takže po delší době báječná procházka se Zuzkou, Vikinou a Kerrynkou. Bylo to moc fajn – holkám závidím tuhle venčicí lokalitu. Teriérstvo se chovalo způsobile, vypouštěno na střídačku, posléze i společně a ani jeden útěk se nekonal (jupíííí a zároveň ťuk ťuk) Největší čuňátko výpravy = to krásně sněhobílé stvoření. 😀
Když cesta do Českých Budějic, nesmělo chybět setkání s naším Benjaminkem. Milostpán nás se svými páníčky přijal na chaloupce u Vitína v hlubokých lesích – rodinné příslušnice tudy také náležitě protáhl (proto nemáme moc fotek, protože panička rodinných příslušnic prodělávala mírné infarktové stavy). Benjaminek zatím nepotkal žádnou svou pravou lásku – jedinou láskou je pro něho tedy stále maminka Branduška (ještěže je máti kastrovaná), kterou nechtěl vydat ani své sestřičce (ta jen tiše trpěla). Domů jsme si vezly opět neuvěřitelnou výslužku – moc moc děkujeme za všechno!
Dovča to byla nádherná, počasí tak akorát, tedy žádné vedro. Holčičky, ač jsou normálně vydřičky tak moře je nějak extra nelákalo a když už tak spíš Brandy (Bailinka je zimomřivka a řešila i vlnky). Kluci byli hrozně fajn – moc mile překvapili, že byli vcelku hodní (i když občas na nějaké výhružky došlo). Užili jsme si to skvěle a doufám, že se sem ještě někdy vrátíme, protože jsme toho spoustu neviděli.
Český Krumlov a domácí průserářky, FUNatické setkání na Parukářce a na závěr nedělní koupačka v Jinonicích