Když už jsme na té Moravě, nesmělo chybět setkání s Aimulkou, Cayenkou a jejich páničky. Vyrazili jsme po okruhové modré stezce, prý lázeňské – hahaha, přes Rolandův kámen zpět k autům. Vyběhané holčičky jsme pak nechali odpočívat a konečně si páníčkové v klidu pokecali v hospůdce. Děkujeme za dárečky i fajn výlet.
Archounek s páníčky přijel do Prahy vyřídit nějaké nezbytnosti a udělal si čas i na maminku a sestřičku. Vyběhali se všichni do bezvědomí, tak snad pak páníčkové měli domů klidnou cestu bez Archounkova zpěvu.
Rok co rok se divím, jak to rychle utíká a že těm maličkým puclíkům je už zase o rok víc.
Letos jsem konečně podala včas hlášení o pobytu v Jeseníkách a podařilo se nám na půl cesty potkat s Aiminkou, Cayenkou a novým přírůstkem Abinkou.
První realizace novoročního předsevzetí – návštěva Archieho, provorozeného synka ve Stupavě – teriéří ráj, srnky kam se podíváš. Archounka už srnky moc nevzrušují, zato holčičky se zase předvedly. A abychom jim ubrali trohu energie, v neděli proběhl výcvik saňového spřežení po teriérsku.
A NAVÍC: Společně s Peťkou a Vivi Archounkovými (bez Archounka, aby bratříčka neklepla pepka) jsme v sobotu navštívily našeho Deenka (Aberdeenka) v Rakousku. Konečně jsem tak mohla poznat nový přírůstek, a to malého Lucu – s Deenkem budou určitě skvělá dvojka.