ZIMNÍ POHÁR 4

Tentokrát mě žádná nemoc nezlomila, ale i tak jsem měla trochu obavy. Večer před závody jsme si totiž udělaly s kolegyňkami z práce dámskou jízdu v Nebi. 😀 Vytáhla nás Alča, která ráda a hojně využívá Happy Hours – tzn. začíná se třemi koktejly najednou, poslední objednávka v Happy Hours může být třeba i pět koktejlů na osobu. Když jsem viděla tempo, jakým do nás koktejly padaly, dost jsem se obávala, jak dopadnu neb v koktejl baru jsem nebyla už několik let, takže nejsem tak trénovaná jako kdysi po střední. Nicméně chutě se stále nezměnily – pořád vedou hořké nápoje. 😀 Milé zjištění. Já s Jitkou jsme koktejlovou smršť ustály vcelku s grácií (což se o všech říct nedá). Ráno, když jsem nasedala do auta, jsem si ale pro jistotu zkusila dýchnout do alkoholtesteru a 0. Zato Bailinka vypadala, jak kdyby celou noc pařila ona.  Branduška ta byla ready, ale radost z cesty neměla – před závody jsme totiž mířily ještě na veterinu. Měla v poslední době velké střevní potíže a ukázal se problém na játrech, musely jsme tedy na další pigáro. Snad už bude jen lépe a kúra na játra se osvědčí. Držte nám palce. Z veteriny jsme mazaly rovnou do Všetic. Tady už bylo plné parkoviště – chystala se tu nějaká svatba, musela jsem asi na 3x přejíždět, než jsem byla s parkingem spokojená. A mohlo se konečně začít.

Jumping 1: diskvalifikace
Bailinka byla ve „startovní“ formě – mám pocit, že se to její startovní šílenství stupňuje. Začaly jsme docela nadějně. Jen za žlutým tunelem jsem chtěla jít mezi skočku a tunel (tak jsem si to i nachodila při prohlídce), jenže najednou jsem se ocitla z druhé strany skočky, dál jsem pokračovala, jak jsem měla nakrokováno, takže jsme se málem diskly před modrým tunelem. Včas jsem se ale vzpamatovala, houkla a bobešná to zázračně řízla do tunelu (můžete slyšet zašumění za kamerou). Díky tomu jsem pak nestíhala být ve správné pozici na konci tunelu a vášnivá flyballačka mířila vpřed, disk byl tu. Kromě opravy slalomu jsme pak už plynule a správně pokračovaly do cíle.

Jumping 2: diskvalifikace
Druhý jumping je hrozně vtipný, jak je natočený skrz sklo, není slyšet štěkot a Bailinka s sebou jen škube na startu. 😀 Začátek zase vypadal nadějně, ale zklamal náběh do slalomu – dvě odmítačky, na konci slalomu jsem nějak blbě šlápla a než jsem hodila ručkou na „okolo“, Bailušák se diskla. Byla tak rozvášněná a já pak taky, že jsme to místo nebyly schopné opravit a šly jsme radši do prčic.

Zkrácený jumping: diskvalifikace
Na zkrácené jumpingy si docela věřím – zvládnu je totiž udýchat a docela u nich i přemýšlet. Bailinka mi ale nadšení zkazila hned na začátku – předčasný start. Při rozcvičování před startem, kdy se Bailinku pokouším uvádět do klidu, nám Markéta vytvářela ztížené podmínky. Vůbec mě nenapadlo, že až přijdeme na start, bobek bude sedět, vřeštět a očima hledat veselou tetu Markétu. Byla úplně mešuge. Škoda, že to přes stan není vidět. Když jsem poodešla, začala zřejmě vnímat, že už už už a vyrazila. Musím se hrozně smát, jak nadšeně vyrazí a jen ke mně doběhne, otáčí to s výrazem „sorry, blbě, vím, předčasný start, vracím se, noo, jéžiš, snad se tak moc nestalo“. Parkur jsme si pak zopakovaly – start se povedl, ale opět jsme se zasekly za slalomem, kde se nám totálně rozpojilo spojení. 
Aaaach jo, nějak se nám v poslední době vůbec nedaří. Několikáté závody s diskvalifikacemi tak rozhodly, že s kvalifičkami na MČR si dám pro letošek ještě pokoj. Sice jsem říkala, že letos už určitě vyrazím, ale ještě si počkáme, až se lépe seběháme (navíc na flyballovém soustředění bude snad taky fajn). Ale příští rok, už jedu na kvaldy, ať se děje co se děje. Zimní pohár taky nevzdám – byly to krásné parkury, ale Pupík je pro nás zakletý. Jednou pokoříme jeho i Všetice. To by bylo, abych si jednou ten úžasný dortík neodvezla 😉 Společné foto holčiček s pudlíčkem bylo pořízeno pro Bugattkovce – potkaly jsem se tu s Vendulou Hausnerovou z liptovského LAKu – běhá úžasně a pudlíček je pan úžasňák (a jediný s odložením… :-D). A za videa velikánský dík Markétě!