MINIČOUDCI – 2. NAROZENINY

Na chaloupku jsme dorazili kolem půl dvanácté na rodinný oběd, který nachystala maminka, kluci s Péťou potom odjeli, aby měli možnost vyspinkat se do růžova a pořádně si užít oslavu. Já jsem zatím Pétě pomáhala s přípravou občerstvení, Božánek zatím smontoval klukům dohromady traktory, které se minimálně tři měsíce válí doma. Bohužel se kluci probrali o něco dřív než jsme počítali, venku pršelo, a tak bylo docela utrpení udržet a zabavit je doma do chvíle, než přijdou první hosté. Oslava byla svolána na 15. hodinu, jenže místní rodinka se scházela jak švábi na pivo, takže pořádná oslava a předání hlavních darů začala až po příjezdu tatínka z fotbalu kolem půl páté.

Od babičky a dědy z Lípy dostali kluci nádherný dort – traktor, ale po MiniČoudkovsku „kaki“. Myslím, že největší úspěch slavili „kaki“ od našich rodičů. Traktůrky se moc líbily i sestřence Vanesce, kterou kluci na traktůrek vůbec nechtěli pustit. Jenže je to holka šikovná (zřejmě budoucí gymnastka), a tak se pěkně vyšvihla na přední kapotu. Když se kluci dostatečně vyjezdili, přišly na řadu i další dárečky, které dostaly – krásné Duplo, stříkací pistolky (zatím bez vody, to ať si nechají na ven), přilepovací míčky na podložku a hromadu dalších krásných věcí. Dokonce se dostalo i na naše dárečky – hopsadlo se líbilo hlavně Daníčkovi, jenže to se líbilo i Brandušce, která ho hned málem prokousla. Já jsem s Brandy na hopsadle vyzkoušela pár cviků, abych zjistila jestli má cenu pořizovat gymball na cvičení – Branduška byla nadšená, takže už má svůj balon také doma. Dalším naším dárečkem byl slunečník s židličkami – tady postupně zapózovali všichni, včetně Vanesky a každý dokonce s lahví piva (mám podezření, že některý pacholek si dokonce i cucl. Dětská zahradní houpačka se snad dostane na pořadí někdy příště (snad bude houpačka sestavená dřív, než zase, bůhví kdy, přijedeme). Před koupáním se kluci rozhodli vyzkoušet a Daníček dokonce sám obout, nové holinky od Vanesky (pláštěnky jim tak zajímavé nepřišly). Ve vaně se zase vyblbli se smyvatelnými pastelkami. Byl to náročný den pro všechny – Brandy nevěděla, u kterého stolu dřív žebrat a kterou hračku klukům zkontrolovat, ale samozřejmě došlo i na dovádění s Buffinkou. Kluci ti zase byli tak moc plní dojmů, že prý v noci ze spaní vykřikovali „kaki, kejda, brandy, babi“ – myslím, že si to pořádně užili a všem gratulantům chvílemi předváděli pořádnou show. Stejně ségru obdivuju jak to pěkně zvládá a že to  nemá vůbec lehké, přitom si ani slůvkem nepostěžuje! Únava na ní sice byla znát, ale snažila se na sobě nedat nic znát.

V neděli jsme mysleli, že podnikenem nějaký malý výletík, ale Péťu s klukama čekala návštěva prababičky, takže jsme dorazili až potom – bohužel opět pršelo. Měli jsme velkou radost, protože kluci si hráli s dárečkem od nás – chytali rybičky na magnetky. Branduška spokojeně odpočívala, stejně jako „otřesený“ tatínek kluků. Pak na řadu přišlo Duplo – Kubíček pozorně sledoval, jak „kejda Bóža“, známý to stavitel, staví vysokánskou věž, jenže to by tu nesměl být Daníček, který jim to nakonec celý rozbořil a rozházel, pacholek. Vydrželi jsme až do koupání kluků, pak se v Chyšce dobalili a frčeli domů.

Kubíčkovi i Daníčkovi ještě jednou přejeme hodně zdraví, štěstí a lásky. Jsem zvědavá, co z těch dvou rošťáků vyroste (podle předpovědi jedné známé budou oba chytří, Kubíček víc – odmalička se bude lépe učit a bude takový pohodář a bude žít pokojný život. Zato Daníčka prý čeká život chvíli dole, chvíli nahoře. Ve společnosti oblíbený, tak trochu bohém. Údajně to bude pořádný proutník, holky se na něho budou lepit. TAK TO JSEM TEDY ZVĚDAVÁ!