O POHÁR STAROSTY 2012

Na místo jsme dorazily tak akorát – přivítaly jsme se s Jitkou (dobrovolnou hasičkou SDH Rataje), kterou během chviličky čekal slavnostní nástup. Holky, jakožto domácí tým, startovaly hned první, takže zrovna jejich závod se mi moc dobře natočit nepodařilo, protože jsem vůbec nevěděla kam si stoupnout. Trochu jsem se obávala, co Brandy řekne na startovní výstřel, ale Brandy moc mile překvapila. Za prvé ji náramně zaujaly hasičské hadice, které když si holky připravovaly, měla zřejmě pocit, že se jedná o coursingový závod a nebýt ve střehu, šla by jednu hadici ulovit. No a za druhé – startovní výstřel s ní absolutně nehnul (zato bouchání šampaňského se jí už tak moc nelíbilo).

Když holky odstartovaly, nevěděla jsem kam dřív s foťákem a když jsem se trochu vzpamatovala bylo po „útoku“. S paní Borovcovou jsme se trochu podivily „to je všechno?“ – tak trochu jsme očekávaly, že to bude trošku delší. Holky zaběhly v krásném čase 22,57 s. Zbylá tři ženská družstva měla čas většinou kolem 30 s, takže holky s přehledem vyhrály a dokonce natrhly zadek i leckterému mužskému týmu.

Po akci nás Jitka vzala na malé občerstvení k nim domů – Brandy neomylně, okamžitě zamířila ke králíkárně. Votýpkovic králíky miluje, jako správný teriér. Raději jsme ji ale žádného nevyndavaly, i když ona je takový teriér neteriér, že by možná byla schopna si s ním i hrát. Po chvilce jsme se vrátily opět na hřiště, abysme neprošvihly vyhlášení vítězů. Holky nám zapózovaly s pohárem, přišel dokonce i Jitky synovec Vojtíšek, který nám krásně zatančil. Chtěla jsem si ještě počkat na házení šampionek do kádě, ale kluci si to nakonec rozmysleli. Odjížděly jsme až kolem páté hodiny – byl to moc příjemný den strávený s ratajskými hasičkami.

Holkám přejeme spoustu závodních úspěchů. OHNI ZMAR!