O víkendu jsme nejen dospávali chronické nevyspání po štěňátkách, ale s Brandy jsme po cca roční pauze vyrazily na výcvik poslušnosti.
VÝCVIK POSLUŠNOSTI
Brandy opět nezklamala – poté, co zjistila, kam jedeme, začala nadšením v autě kvičet. Do víru cvičáku chtěla vlítnout jako torpédo, v čemž jí zabránila odporná panička, která ji držela na vodítku. Po vypuštění zmasakrovala a uhnala několik ridgebacků a jednoho fešáka beauceronka. Nadšení z ní přímo sálalo do chvíle než byla připnuta na vodítko a začalo se cvičit. V tu chvíli ji veškerý elán přešel a začala se tvářit jako strašně týraný pes. Všechny cviky jsme s větši či menší nechutí zvládly docela dobře, jen budeme muset potrénovat neoblíbenou chůzi u nohy. Nejlepší povel celého dne byl „volno“!
Na závěr si ještě zablbla s ostatními pejsky a slečně výcvikářce jsme k její velké radosti sdělily, že minimálně jeden náš potomek vbrzku začne navštěvovat její hodiny. Prý už se moc těší na dalšího praštěného PRŤouse.