O víkendu jsme se vypravili na chaloupku na křtiny synovečků. Ke kostelu jsme sice všichni přijeli včas, ale přesto jsme obřad málem prošvihli.
KŘTINY A OKRESNÍ PŘEBOR
Došlo totiž k malému nedorozumění při zařizování křtin – v domnění, že budou kluci křtění samotní jsme vyčkávali a vyčkávali až skončí křtiny předešlého děťátka. Chudák pan farář, když zjistil, že jsme tu celou dobu čekali, chytil se za hlavu s tím, že křtiny měly být společné. Omluvil se tedy, že křtiny proběhnou, ale jen tak z rychlíku, protože za půl hodiny ho čekala svatba. Osobně si myslím, že nic neodbyl, obřad byl moc hezký, kluci, řádně vyspalí, byli hodní a jedinou újmu jim málem způsobil tatínek, když kluky vyndaval ze sváteční peřinky – evidentně si s prcky moc neví rady, protože mu málem vypadli. Poté jsme se vydali křest oslavit u Péti doma. Pan otec musel neodkladně odejít na fotbalový zápas a protože se nám s páníčkem moc líbí televizní seriál Okresní přebor, rozhodli jsme se na kousek zápasu zajet podívat. Musím přiznat, že tahle „liga“ předčila moje očekávání. Pan rozhodčí pajdal po hřišti s ortézou, místní zuřivě fandili, nadávali a místní machři ne a ne skórovat. Už si ani všechny hlášky nepamatuju, ale rozhodně to byl velký zážitek a vážně uvažuji o tom, že na místní fotbalové zápasy začnu jezdit pravidelně a to by bylo aby mě nevzali jako hlavní scénáristku Okresního přeboru. Největší radost z naší návštěvy měla asi Buffinka – konečně přijel někdo, kdo ji pohladil, s Brandy se trochu proběhla a bohužel na mě vyzbyl nevděčný úkol zavřít ji do kotce. Nechápu, proč si někteří lidé pořizují psy!!!