SILVESTR 2010 – ČESKÝ RÁJ

Ubytování jsme sehnali v krásné roubence ve Vřesníku, pán a paní domácí bydleli hned naproti a starali se o nás téměř jako o vlastní. Náš odjezd trošku zkomplikoval páníček, kterému se nějak práce navršila, tak jsem se rozhodla vyrazit dříve s Kůželkama  s tím, že páníček dorazí později. Takže už náš odjezd byl poměrně dramatický – od té doby, co mám řidičák moc nezvládám některé řidiče, navíc taxikáře. Páníček dorazil jak jsem předpokládala – tedy až někdy v noci.

Hned druhý den jsme vyrazily na výlet na Hrad Pecka. Hrad byl bohužel zavřený, a tak jsme se vydali alespoň k nejbližší kešce. Byla zajímavě umístěná – v ptačí budce na stromě  – Brandy nevěřila vlastním očím, a tak byla také náramně zvědavá, cože to ta tajemná krabička z budky skrývá. Výlet k místnímu kostelu nám zpestřily dvě srnky, které se vyřítily zezadu kostela přes náměstí k Hradu Pecka. V šoku jsem byla nejen já, ale i Brandy, ale naštěstí jsem se vzpamatovala o kapku dřív než ona a zvládla ji tak ukočírovat, aby se za nimi nevydala. Po návratu do chaloupky jsme rozdali dárečky, které u nás Ježíšek zapomněl. Asi největší radost měla Kristinka z nového psího kamaráda Luckyho, který nejenže štěká, na povel sedá, lehá, přetahuje se, ale i stojku umí udělat. Moc ji tedy neposlouchal, ale to se snad do příštího Silvestra zlepší. Večer jsme strávili u společenských her.

Páníček si ráno trochu přispal a my mezitím zvládli vyrazit na brusle k místní vodní nádrži. Brandy byla nadšená – bruslení miluje a možná ještě o kapku víc jí bavilo honit Kristinku, kterou jsme tahali na bobech. Došlo dokonce i na stavění sněhuláka, se kterým nám pomohla i jedna místní holčička, Brandy se zatím bavila s místními voříšky – asi jim vysvětlovala jakže se žije v Praze. Po obídku jsme se vypravili na nedaleký svah i s našimi nafukovacími sáněmi. Dlouho jsem nezažila takový adrenalin. Jako první odvážlivec na saních vyrazil páníček, poté jsme se odvážili i ostatní. Jízdy byly divoké – k vidění bylo zapadnutí do sněhu, roztočení se dokola a nejvíc si to asi užívala Brandy, která každého jezdce doprovázela nahoru i dolů. Vůbec jsem nechápala jak to zvládá – já si kopec vyšlápla párkárt (i s Kristinkou, kterou jsem na bobech samozřejmě vyklopila) a měla jsem toho plné kecky. Jak se začalo stmívat, vydali jsme se do chaloupky, v místní peci jsme si udělali buřty s cibulí na pivě a pustili se opět do společenských her. Hrálo se do pozdních nočních hodin (možná spíš do brzkých ranních hodin) tak zaujatě, že jsme málem půlnoc prošvihli. Bodejť by také ne, panička (trochu posilněná alkoholem) totiž vyhlásila, že se spát nepůjde dokud Kůža aspoň jednou neprohraje Prší, a to byla tedy pořádná fuška ho porazit! Brandy silvestrovské veselí zvládla na jedničku s hvězdičkou.

Kůželky druhý den spěchali domů (Kůžín měl samozřejmě nějaký kšeft), ale nám se s páníčkem domů ještě nechtělo, tak jsme si po předání roubenky udělali krátký výlet do nedaleké vesničky Kal, kde to vypadalo, že se zastavil čas. Prohlédli jsme si místní historické chaloupky i barokní kovárnu a pak už frčeli domů. Silvestr to byl sice krátký, ale báječný. Těšíme se zase za rok nashledanou.