TURNAJ SLADKÝCH NADĚJÍ

Od dovolené ještě pořád bojuju s chřipkou. Byla jsem teda ráda, že se mnou pojede Vláďa, který dostal bojový úkol volat a komunikovat se mnou, dokud jasně a zřetelně nepotvrdím, že jsem v koupelně. To se nakonec zadařilo, i když unavená jsem byla jak pes. Ovšem odjezd se přece jen zkomplikoval díky výluce tramvají. Nakonec jsme se s Vláďou našli v Ječné a i když jsme vyráželi s půlhodinovým zpožděním, všechno jsme zvládli parádně. Poučení pro příště – vyzvednout Vláďu rovnou doma.
 
Runneři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 17,10 s (náš vstupní čas se zařadil na 4. místo)
Dopolední část byla především věnována odběhům Fleurky, kterou jsme se rozhodli vyzkoušet a potrénovat. S Lenkou jsme též využili flyballové novinky – zkušební start, protože odteď je možné v rozběhu se starťákem chybovat jen jednou (změna oproti dřívějšku, kdy toto pravidlo platilo až v Double Elimination). Mně se nové pravidlo líbí, ale věřím, že někteří starťáci se budou bouřit. Fleurka (nebo také Lemur) to krásně zvládla, ale do prvního rozběhu jsme ji nenasadili, aby toho na tu potvůrku vyhýbací nebylo moc. Musím říct, že tak hezky vyrovnané výkony jsme snad na žádném turnaji ještě neměli. Většina našich časů se pohybovala do 18,60 s a nejlepší čas 18,43 jsme si zaběhli dokonce vícekrát. Seba s Jeromkem celé dopoledne startovali tak, že by se leckteří starťáci od nich mohli učit (0,003, 0,04 apod.) a Jeroušek navíc zaútočil na svůj osobáček časem 4,17 s. Petra s Afričkou, která se střídačkami stále bojuje, tentokrát excelovala hned několika OKy, sem tam i nějaká CH, ale to už je detail, se kterým se dá pracovat. Lucka měla několik důvodů ke startovním výskokům – vždy buď OK nebo chybka. Anety OKáčka jsou standard, jen málokdy někde zaspí. No a já s Bailinkou si dávám první běh cvičně a pak už se také snažím držet OKáček. Bailinka raketka též málem pokořila osobáček, když v první běhu zaběhla 4,78 s a ve druhém 4,76 s (stávající rekordík), škoda, že to nebylo 4,75, mohla jsem si odčárkovat další postup. Krásný čas 18,43 nás do odpolední Double Elimination hodil na 2. místo.

Jumpeři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 18,36 s (poslední místo)
I Jumpeři se rozhodli vyzkoušet nového člena týmu Bonnie – Branduška má konečně parťáka k sobě a celý tým tedy není závislý jen na téhle postarší snižovačce. Časově jsem byli v naší divizi trochu ztracení, Kája se tedy rozhodla čas/nečas vyzkoušet Bonnie ve druhém rozběhu, ale jen na dva běhy. Zatímco jsem čekala s Branduškou připravená, nevěřila jsem vlastním očím – místo Bonnie překvapila totiž Bowie, která si to z dráhy namířila kolem nás na sousední dráhu. Nejdřív jsem se vyděsila, jestli neběží za mnou s Branduškou, ale kdepak – Bowience po hárání trošku vynechal mozeček a běžela si pro míček na ring 2. No nic, stane se. Naštěstí se rychle srovnala a Bonďour mohl předvést svůj hvězdný výkon – s jejími krátkými nožičkami jsem moc nepočítala, že by se s časem dostala pod 6 s, ale dostala – čas 5,96 s, teď už jen zbývá vychytat Blanky střídačky a bude to super. Dastík si držel svůj standard i s paničky starty, Bowie a Blaženka by tedy měly domluvit svým páníčkům, protože hlavně první běhy byly neustále v mínusu, naštěstí se pak oba páníčkové srovnali, ale prvního běhu byla veliká škoda, protože nebýt jejich mínusů, měli bysme krásný čas 19,51 s. Pak už to šlo s výkony těch našich drahoušků dolů. Jak už jsem zmiňovala, tak Bowie po hárání dost zpomalila, takže měla časy kolem 5 s. Babka moje úžasná si zase dělala své OKy (už nevěřím tomu, že OKy dávám já, ale jsem přesvědčená, že Brandy potřebuje toho svého bubáka udělat na OK) a časy se jí stále motaly kolem 5,50 až 5,60 s (první si standardně dává 5,30 s). Nejlepší čas, který jsme podali byl na tři OKy 20,15 s a v tabulce nás rozhodně nikam neposunul – poslední místo. 

Jumpeři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z posledního místa)
x Nimbus HopTrop (ve složení Dasty, Blažena, Bowie a Brandy 2x a Zara, Blažena, Bowie a Bonnie 1x) 0:3 
Běh proti čtyřem snižovačům způsobil malé rozbroje v našem týmu – podle kapitánky Káji jsme na ně časově neměli šance, protože naši psi hrozně zpomalili a i velcí běhali časy kolem 5 s. Ne všichni si to mysleli, ale je fakt, ze Kája se moc nemýlila – Dasty i Bowie měli časy přes 5 s, pak se k nim přidala i Blaženka – oba běhy jsme projeli časově, takže na třetí běh jsme vyměnili sestavu za Zarču a Bonnie, jenže to taky úplně neklaplo a poslední běh jsme projeli jen díky opravě.
x Kosatky 1 (ve složení Zara, Blažena, Bowie a Brandy) 3:2
Na Kosatky jsme si věřili o něco víc, takže byla nasazena rychlejší sestava. I tak jsme si to ovšem uměli zkomplikovat. Za stavu 2:0 pro nás udělal Vláďa s Bowie chybu, jenže vedle běželi čistě, takže 2:1. Kosatky to nabudilo natolik, že na stav 2:2 nám to natřeli časově. Zbýval poslední rozhodující běh, ve kterém jsme měli z pr….. kliku, tedy hlavně já, vedle totiž svítila chyba a já místo, abych v klidu počkala, jsem tam lupla chybu (a to jsem prý měla ještě blbé kecy, na které si v tom afektu nepamatuju, že už to nemá cenu opravovat). Naštěstí na moje slova nedošlo a Brandušku jsem stihla opravit dřív o 1 sekundu, takže naše vítězství 3:2. Uff a stále jsme tedy byli ve hře.
x Nimbus HopTrop (ve složení Dasty, Blažena, Bowie a Bonnie 1x a Zara, Blažena, Bowie a Brandy 2x) 0:3
Osudnými se nám opět stali Nimbusové. První běh s Dastíkem a Bonnie byl nejen pomalý, co se pejsků týče, ale i pekelnými střídačkami všech. Rychle jsme tedy vyměnili za rychlejší sestavu (tedy Zarču a Brandy), na obou drahách se chybovalo, jenže Nimbusové stihli opravit dřív. V posledním běhu nás nezachránili ani tři OKy, natrhli nám zadek časově. Bylo z toho tedy neočekávané 3. místo. 

Runneři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 2. místa)
x HopTrop Panthers (ve složení Jerome, Sandy, Afrička, Baileys) 3:1
Stále jsem vyčkávala, kdy se na dráze objeví soupeřovic pudlinka Dafka, ta stále nikde – s Bailinkou totiž turnaj co turnaj svádějí líté boje a vítězí +/- na střídačku a já z toho mám vždycky akorát nervy. To, že se Dafi neukázala, mě dost uklidnilo a o to víc jsem si věřila, nesoustředila se tolik na OKy, protože jsem měla pocit, že Panthery tím pádem máme v kapse. V prvním rozběhu chybovala Afrička, leč vedle běžel mimo pejsek, kterému se ani oprava nezdařila, naše první vítězství. V druhém běhu jim opět chyboval pejsek, my tentokrát čistě. Ovšem za stavu 2:0 opět nastala menší komplikace – Petra s Afričkou chybovala, vedle též, ale oprava vedle proběhla rychleji. Do posledního běhu jsme vyměnili Afru za Molly, která sice měla větší střídačku, ale i tak jsme Panthery časově dali.
x Pilsen F.A.S.T. (ve složení Fleur, Jerome, Sandy a Baileys 1x a Jerome, Molly, Sandy a Baileys 4x) 3:2
S Plzní to bývají také těsné boje, kapitán Seba se tedy pokusil udělat nejrychlejší sestavu s Fleurkou. Jenže Fleurinka si pro ten hvězdné běhy už vybrala – začala vyhýbat a nebyla schopná ani opravy. Rychlá výměna tedy a tentokrát chybka u Anety se Sandy, vedle čistý běh, takže 0:2 pro soupeře. V tu chvíli jsme se ale všichni vyhecovali a Plzeňákům jsme 3x za sebou natrhli zadnici časově. Uff, konečně.
x Pilsen F.A.S.T. (ve složení Jerome, Afra, Sandy a Baileys 1x a Jerome, Molly, Sandy a Baileys 3x) 3:1
No a protože jsme šli z druhého místa bez jediné prohry v Double Elimination, dostali jsme se přímou prakticky nejkratší cestou rovnou do finále – opět proti Plzni. Ti zřejmě poznali, že proti nám časově nemají šanci nebo se dopředu spokojili s druhým místem, nasadili totiž na finále Česťu (mého oblíbence, který občas dobíhá místo ke své paničce s mými dámami). Od té chvíle si Plzeň už ani neškrtla. Jen tedy musím říct, že mě poté docela překvapilo, že Bailinka jestli už byla unavená anebo necítila konkurenci, hrozně zpomalila. Její poslední časy byly kolem 5 s (dokonce i 5,36), na což u ní nejsem zvyklá. Uvidíme příště, jak bude beruška běhat. No a tak se stalo, že Runatici (jak jsme byli nedávno omylem nazváni) se poprvé ve své historii umístili na 1. místě. 

Po vyhlášení a předání překrásných dortů, jsme pomalu pobalili náš cikánský lágr, vyvenčili pejsky a poté se hladoví vrhli na dortíčky. Oba byly naprosto úžasné. Jak nejsem moc dortová, tak tyhle dortíky mě fakt nadchly. No a našemu týmu moc děkuji za všechno a slibuji, že už nebudu mít blbé kecy před opravou – fakt jsem si jich nebyla vědoma a kdyby nebylo víc svědků, neuvěřím. Nevím, možná to bylo tím, že mi nebylo úplně nejlíp. Turnaj jsem jakžtakž přežila, ale po příjezdu domů se do mě dala zimnice, horečka a myslela jsem, že dalšího dne nedožiju (asi trochu chlapovatím, zmírám při rýmičce). No a jinak je před námi poslední turnaj, snad tedy sezónu zakončíme úspěšně, když se nám teď konečně začalo dařit.