ČOUDÍCI OPĚT V PRAZE

V pátek jsem měla pořádnou honičku – na elektrárně probíhal druhý ročník nučické zabíjačky, kde jsem makala s plným nasazením. Holčičky jsem samozřejmě musela nechat doma, protože by nejspíš skončily v hrnci s polívkou nebo gulášem. Domů jsem pochopitelně dovezla malou ochutnávku jitrniček, takže nakonec zkrátka nepřišly. Večer dorazila ségra s dvojčátkama. Konečně jsem jim mohla předvést zrekonstruovaný pokojíček. Kluci byli nadšeni a za chvilku byl byt zralý na rekonstrukci novou. Ti dva jsou neuvěřitelní divoši a v kombinaci s rozjetou Bailou a žebravou Brandy  jsem občas nevěděla, kde mi hlava stojí.

V pátek, hned po jejich příjezdu, jsme se všichni vypravili na náměstí Míru na vánoční trhy. Péťa se mě snažila ukecat na Staromák, ale nejsem přece magor! Klukům bohatě stačilo náměstí Míru, stejně jako holčičkám, které byly z davů lidí celé vedle. Tentokrát jsem nezapomněla dárečky předvést paní Borovcové. Trochu jsem se bála, co na ni řeknou, protože Jitky Vojtíšek se jí hrozně bojí. Tihle dva se ale nebojí ničeho a nikoho (tedy snad jen čertů, zaplaťpámbůh), takže jí přednesli básničku a dokonce i zazpívali. Byli celí vedle z jejího velkého akvária. Z toho byla vedle i Bailinka, která, ač tam chodí pravidelně, si rybiček všimla teprve teď. Naštěstí je to ale dost vysoko, tak se do vody nevrhala a jen tiše koukala.

Sobotu dopoledne jsem byla ušetřena, protože všichni i s babičkou a dědou vyrazili do Akrád na nákupy a já zatím mohla chystat rodinný oběd pro celou famílii. Odpoledne jsem s Péťou a klukama vyrazila do kina na Tučňáky z Madagaskaru (dle jejich slov jsme se šli podívat „jak tučňáci z Madalbaskalu zachraňují svět“). Extra odvázaní z toho nebyli, myslím, že to na ně bylo ještě docela dlouhé. Po chvilce se tedy v kině začalo ozývat, že mají hlad, chtějí čůrat, chtějí domů apod.  Já si během filmu trochu zchrupla a největší zážitek měli kluci nakonec z jízdy tramvají. Z večera jsem měla trochu obavy, protože Péťa si vyrazila s kamarádkou. Ale kluky jsem zmákla levou zadní za pomoci uspávaček Brandy a Baileys – spinkat se šlo sice až kolem půl desáté, ale pohádku o Dášeňce si v posteli vyslechli Kubík, Daník, Brandy i Baileys. Jsou to zlatíčka.

V neděli  jsme s klukama vyrazili k rodičům na oběd spojenou s krátkou procházkou. Holčičky a kluci jsou skvělí parťáci a kluci si pořádně hlídají komu kdy dávají dobrůtku, mají obě holky hrozně rádi. Hned po obědě vyrazili kluci zpátky do Lípy a já si konečně hodila nohy na stůl a pozorovala hrající si breberky. I když je to s klukama vždycky fajn, tak jsem pak vyšťavená a jsem ráda, že je klid. Ale stejně se na ně zase příště těším.