NÁVŠTĚVA U MORAVSKÝCH „BOŽÁNKŮ“ A „LOUKOTŮ“

Protože v poslední době nějak zanedbáváme páníčkovo moravské příbuzenstvo, vyrazili jsme na víkend společně s páníčkem a Jakubem do Lipníku nad Bečvou. Hned po příjezdu k Dadce jsem začala tušit, že jde do tuhého – na nějaké diety (moje i Branďáskovy) se na Moravě nedá ani pomyslet. Ještě jsme neměli ani vybalené auto a Brandy už spořádala asi tři jícny, žebrala o další. Já jsem se zpočátku zlobila, ale poté, co jsem do sebe nahrnula báječnou tlačenku, několik dortíčků a chlebíčky, bylo vše odpuštěno. Druhý den se odvíjel v podobném duchu, jen Brandy od Dadky dostala trošku vynadáno, že je trubka a příště má vstát dřív než panička a ona jí připraví „švédský stůl“.  Neumím si moc představit, jak by takový  správný psí švédský stůl měl vypadat, protože to, co pak Brandy stihla spořádat skoro tak vypadalo.

Po vydatné snídani jsme se vydali k Pavlovi a klukům a odsud mazali na sváteční oběd k Lence. Tady měla pro změnu švédský stůl panička – na stole totiž přistálo několik chodů, a to jak pro masožravce, tak pro kluky vegetariány. U Lenky se Brandy seznámila s novými kamarády – kříženkou Žofinkou (taková malá, krásná lištička podšitá), několika kočkami a hlavně s fretkou Fredie. Když Lenka řekla, že ji vyndá z klece, nenapadlo mne, že ji dá na zem v přítomnosti teriéra. Trošku jsem tedy znervózněla, ale Brandy byla báječná. Fredie se jí strašně líbila, na chvílku ji nespustila z očí a dokonce si s ní chtěla hrát. Musím přiznat, že by dost otravná, až se divím, že ji freťule nedala za uši (tedy nějaký pokus byl, ale to Brandušku rozdovádělo ještě víc). Brandy těžce nesla, když její novou kámošku zase uklidili do klece – seděla pod ní nehnutě, s jazykem až na vestě na ni zírala. Už jsem se skoro bála, že s námi nepůjde ani na vycházku na Lukovec.

Obě holky vyfasovaly oblečky, protože venku byla pořádná čina a vyrazilo se na výlet. Holky si náramně rozuměly i venku – vymýšlely lotroviny, o klacík se praly, no prostě byly báječné. Po návratu do Lipníka Brandy opět čekala velikánská porce dobrot.

Nechápu, že já s sebou na Moravu pořád tahám granulky –  takovou zbytečnost!