Už je to tu zas – cvičák pod vodou.
KOMOŘANY POD VODOU
Aby toho nebylo málo, tak v neděli, po „výživném“ Lukášovském drakovi, kdy jsem měla chuť spát celý den, mě ráno probrala SMSka od Blanky, jestli by nebylo vhodné zachránit rebelské věci ze cvičáku. Hned jsem vylítla, pustila zprávy a viděla tu hrůzu. Abych v tom hrůzném probuzení nebyla sama, probudila jsem též SMSkou Petru, Kamila i Lucku a jelo se zachraňovat do Komořan. Přijeli jsme v hodině dvanácté, Vltava už byla tak půl metru od cyklostezky, před bránou, která byla dokořán, voda skoro po kolena (ještěže jsem vybavena novými holínkami). Naložili jsme tedy auta po střechu. Odpoledne už prý voda vystoupala na cyklostezku a pomalu se začala rozlévat po cvičáku. Hrůza a děs.
Tímto bych chtěla všem zúčastněným moc poděkovat za pomoc s odvozem a Blance za ranní probuzení i nabídku pomoci. Během dne jsem pečlivě sledovala zpravodajství. Už v neděli večer bylo jasné, že je náš cvičáček pod vodou. Momentálně sháníme plac alespoň pro občasné trénování než voda opadne a cvičák se dá dohromady.
Držte nám palečky, ať máme zase brzy kde trénovat!