Krušné ráno – odjezd s Vláďou, tentokrát mám zpoždění jen 15 min, také jsem s domova vyrážela kolem 6,30, Vláďa byl akorát připraven, jen chtěl cestou zastavit u pumpy (tedy původně v Tescu, ale to mu neprošlo :-D). Po příjezdu jsem vystěhovala auto , předala jsem dárečky Lucce a Blance, pak věci od Káji pro Petru a Blanku – trochu stěhováci. Na Borderkách nám chyběla Kája a Hanka. Runneři byli v plné sestavě, Jumpeři trochu improvizovali s malýma psíka – 3x snižovač (Brandy, Bonnie a Abby), střídat se bude Blaženka s Bowie a pak prckové podle potřeby. Bailinka si po příjezdu na místo opět trochu vymýšlela s průjmem, ale na flyballových závodech vím, že to má nervové (asi po paničce).
Sobotní Jumpeři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 19,22 s (náš vstupní čas se zařadil na 5. místo)
Prvních ranních běhů strašně zlobí světla, čas se tedy natahoval. Na úvod jsme nasadili nejrychlejší sestavu, tedy Noisy-Bláža-Bowie-Brandy, abychom si udělali trochu čas. Alča startuje, její obavy, že bychom se mohli breaknout, jsme rychle zapudili – nemáme přece Pepinu! Alča dlouho nestartovala, ale postupně se jí dařilo starty z 0,33 snížit na 0,19 s, zdálo se jí ale, že je Noisy pomalá. Z nejrychlejších nebyla ani Bláža s Bowie – obě časy přes 5 s, Branduška si prvním během vyfikla 5,35 s a pak už si držela svých obvyklých 5,50 s.Počítal se nám jediný běh, hned ten první 20,35 s (start 0,33, ok, vběhl, vběhl – ostatně Brandy měla 3x vběhl :-D). V třetím běhu nám opět stávkovala světla – nabídku na nový běh jsme odmítli, nebudeme si vyšťavovat pejsky. I tak toho měli plné kecky v pekelném dusnu – Brandy byla úplně vyřízená, takže při opravě světel jsem mazala ji rychle namočit. Do druhého rozběhu jsme dali nejpomalejší sestavu Noisy-Bowie-Bonnie-Abby. Branduška si mohla odpočinout a já jen doufala, že to malí prckové zvládnou. Ke zlepšení času ani nemohlo dojít, spíš šlo o trénink střídaček a jestli to prckové zvládnou. Páníčkům tedy budiž odpuštěny všechny chyby i střídačky přes 0,40, ač byly z brány (a já myslela, že z brány se dávají jen OKy jako za starých časů s Branduškou). Diváky pobavila Abby, která běhala s Luckou – Lucka si odložila pamlskovník na úroveň 5 m, odkud startovala, takže Abbyna místo na dráhu běhala zkontrolovat pamlsky. Pomáhala jsem pak tedy s jejím zaháněním – povedlo se až v posledním běhu, jenže bez kontroly pamlsku si vymyslela jinou lotrovinu – doběhla před box a okamžitě to otočila a mastila zpět, aniž by se dotkla boxu a míčku. Lucka ji naštěstí přesvědčila, aby se vrátila. 😀 Poslední rozběh jsme si prcky prostřídaly 2×2 běhy, nejdřív tedy Noisy-Bláža-Brandy-Bonnie. Branduška vůbec neřešila, že běhá vprostřed týmu, časy 5,41 a 5,39 (panička vběhl a OK). Bonďour měla zase pekelné střídačky. Na poslední dva běhy proti ní běžela Abby – bohužel jsem tam Brandušku lupla s chybou a zablokovala jsem světla – Miluška, rozhodčí mi pak říkala, že pokud chybuje třetí pes, světla se zablokují, tak jsem si dávala pak už pozor, ale stejně to bylo jen tak tak – vběhl. 😀 Čas vylepšen nebyl, stále se nám započítává první běh 20,35 s a do druhého dne jdeme ze 4. místa.
Sobotní Runneři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 17,60 s (náš vstupní čas se zařadil na poslední místo)
Začínáme na červené dráze, takže dráha je Jeromka – Fleurka jde jen na odběh a zkušební. Odběh v pohodě, ale u zkušebního jí vypadl míček a vyhla – troufám si říct, že tentokrát v tom byla trochu nevinně… Jeromek začíná s krásnými starty, Afrička 3x chybuje a běhá docela pomalu (ach to dusno). Sandynka 2x OK a též pomalejší, no a na závěr taky ne nejrychlejší Bailinka, ale tady zachraňuje panička, co se dá – 3x ok, 1x vběhl. 😀 Bomba takovéhle střídačky se mi líbí. Čas se nám započítává až poslední (Afrička OKuje), a to 18,73 s. Do druhého rozběhu na modré pouštíme rychlejší sestavu Fleur-Jerome-Sandy-Baila. Fleurka běhá spolehlivě a s Lenkou má neuvěřitelně krásné starty (většinu do 0,0něco) tímto si Lenka zřejmě podepsala ortel – bude běhat s vlastním psem už asi napořád, předvedla se jako dokonalý starťák! 😀 Jeromek s páníčkem začínají zvládat obstojné střídačky (0,12-0,27), Sandy má střídačky na střídačku – buď větší nebo OK, no a Bailinka, s časy těsně pod 5 s má 3x OK a 0,12. Vylepšujeme čas na 18,37 s (to už tu dlouho nebylo). Poslední rozběh nastupuje standardní sestava Jero-Afra-Sandy-Baila. Čas jsme nevylepšili, Petře se daří OKy, Seba 3x krásné starty a jeden mínusový, Sandy dnešní standard a Bailinka opět 3x OK a 1x 0,16. Mám obrovskou radost, se snad ty střídačky ještě naučíme. Do dalšího dne postupujeme z 3. místa s nejlepším časem 18,37 s – a pevně věříme, že další den nebude tak hrozné dusno a pejskové trochu zrychlí – pomalí jsou všichni oproti standardu.
Během polední pauzy pohodička, pivečko, provedla jsem aspoň zápisky. Branduška po každém rozběhu využívala bazének, ve kterém jsem ji tentokrát natočila – od štěňátka vodu miluje, můžete se pobavit u videa. Jedinou vadu tenhle turnaj má, a to že rok co rok se z nedalekého Terezína ozývá střelba – letos jsme se dozvěděli, že se jedná o nějaké cvičné salvy. Brandy byla sice vystreslá, ale furt lepší, než Blaženka, kterou Lucka odchytila až v kantýně pod stolem. Když se v sobotu doběhalo, vyrazili jsme na krátkou procházku – trochu jsem uvažovala, jestli se pak nepřidat k Petře s Janičkou a Štěpou, ale vyměkla jsem, že si půjdu postavit stan. Stavění stanu dopadlo na výbornou, jen jsem se v něm na cca hodinku zapomněla – božsky se tu spinkalo. Pak už nás čekal večerní program nejdřív v altánu. Z kantýny se sice ozýval zpěv a bujará zábava, jenže nikomu z nás se nechtělo do pekelného lijáku, který přišel. Na střídačku jsme chodili do naší soukromé kuřárny – makety. 😀 Průběžně i bouřilo, bouřka vyděsila hlavně malou Terezku od Blanky, takže nám holky na noc odjely. Když konečně přestalo pršet, přesunula se nás část ke kantýně – končili jsme dost pozdě, však taky zapíjení dvou narozek a jednoho miminka dá trochu práci (stan jsem našla, ale nedařil se mi najít vchod, tedy zip, do stanu :-D). Holčičky byly tak mrtvé, že jsem vůbec nemusela bojovat o své místo ve spacáku a na karimatce. Ještě víc překvapily ráno – musím je většinou zavírat do boudičky, aby neprošly stanem. Když jsem se vrátila z ranní očisty, obě ještě chrněly jak zabité, tentokrát žádné drásání se ze stanu ven.
Nedělní Jumpeři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme ze 4. místa)
x Kosatky 1 ve složení Noisy-Bláža-Bowie-Brandy 2:3
Kosatky běhají na jistotu, ale jsou pomalí. Bohužel jsme se vychybovali úplně sami – spíš nás tedy vychyboval Vláďa chybou, -0,16 a nakonec to zpečetil poslední chybou (Lucka se dost rozčilovala, ale tentokrát v tom byl nevinně, protože Blaženka zpomalila na nějakých 5,30 s) – je fakt, že já ho v tom nenechala, takže jsem si taky 2x lupla chybku, mezitím OKy, ale málo platné. Já tohle moc nechápu, většinou běhám OKy, ale ve chvíli, kdy někdo chybuje, nenechám ho v tom a chybuju taky, nechápu své myšlenkové pochody (ale přitom se taaaak snažím). Časově bysme Kosatky asi zvládli, kdyby nepřišla nervozita (viz první a třetí běh, kdy jsme vyhráli). Bohužel první prohra.
x Alea Noční můra ve složení Noisy-Bláža-Brandy/Bowie-Bonnie/Brandy 3:2
Začala běhat Bonnie, jenže jí to u boxu uklouzlo a vyhla překážku. Vystřídali jsme tedy na rychlejší sestavu, takže jsem musela trochu zapnout mozek, že se přesouvám z třetí pozice na čtvrtou a pouštím na jiného psa – kupodivu jsem to zmákla. Proti Alee jsme měli obrovský náskok a jim ještě blbnul starťák, mohli jsme tedy vypouštět na jistotu. Ve druhém běhu to trochu zdramatizovala Branduška, které to před boxem taktéž uklouzlo a jak naskočila jinak, nespustila box – boxoví rozhodčí si samozřejmě všimli. Ty dva prohrané běhy je tedy Bonďour a Brandušky nespuštěný box, jinak to byla naše spanilá jízda.
x Crazy Balls III. ve složení Noisy-Bláža-Bowie-Bonnie/Brandy 0:3
Opět začíná běhat Bonnie, bylo domluveno, že uvidíme jak to půjde – odhad byl, že nám natrhnou časově zadek a natrhli. Rozdíl byl obrovský, takže se vystřídala Bonnie s Brandy. Bohužel jsem jeden běh dala chybu, druhý Vláďa -0,16 (já tentokrát OK). Časově bychom se ale asi stejně nechytali. Bohužel tedy druhá prohra a naše celkové 5. místo.
Nedělní Runneři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 3. místa)
x Alea – tým naděje ve složení Jerome-Afra-Sandy-Baileys 2:3
Fleurka si dává jen odběhy, doufali jsem, že dají Kešu, která vyhýbá a kvůli níž šli z posledního místa. Jenže ji nedali, takže to byla docela těsnota. Seba krásně startuje, Petře se daří OKy, Anetce se vůbec nedaří OKy a já po prvním OKu, dávám chybu, no a pak už jsem připosraná, takže o OK se mi může jen zdát (ona totiž Bailinka zrychlila a šla najednou časově na 4,80 s oproti předchozímu dni – taky už se lépe dýchá). Za stavu O:2 jsme to málem otočili, něco jsme je dali časově, ale v posledním jsme si to projeli úplně sami na pekelných střídačkách (tedy já 0,19 a Aneta 0,27). Za zmínku stojí jeden prohraný běh, kdy Sandy pustila míček (podle některých před bránou, podle jiných za bránou). Jenže světlo se rozsvítilo až když se Bailinka vracela od boxu. Sice jsem viděla, že svítí chyba u třetího psa, ale Aneta neopravovala, světlo pořád svítilo, vedle též, tak mi hlavou proběhlo, že zřejmě Bailinka něco vyvedla (např. také nespustila box) a vrhla jsem ji tedy zpět na dráhu. To už samozřejmě Aleáci řvali, že opravujeme jiného psa… Moc hezky jsem nám ten běh projela, jenže starťáci prostě zaspali, rozsvítili pozdě světlo a mě to hold totálně rozhodilo. Aspoň jsme opět pobavili obecenstvo (někdo říkal, že prý i Pepa se smál…).
x R.U.P.em ve složení Fleur/Jerome-Jerome/Afra-Sandy Baileys 2:3
Sice běžíme na červené, ale riskli jsme to s Fleurkou. Bohužel začala vyhýbat u u odběhů, opravila se, ale nakonec vyhla první i druhý, takže střídání za Jeromka. Opět jsme stav 0:2 málem otočili, a to jen díky chybám sousedům ve 3. a 4. běhu. Poslední jsme projeli časově, zřejmě jsme si to prohráli na střídačkách (tentokrát já 0,17 a Petra 0,31 s). Druhá prohra a můžeme jet domů s 6. místem.
Tentokrát téměř všichni počkali na vyhlašování, i když jsme dopadli jak sedláci u Chlumce. Víkend byl hrozně fajn, tentokrát se to obešlo úplně bez hádek, kéž by takováhle nálada vládla každé závody. Za největší pohodářku turnaje bych vyhlásila Adélku Anety – dvakrát jsem ji přistihla v kočárku v tak neuvěřitelně rozcapené poloze, jak spinká, že jsem ji musela nafotit (kopýtkama nahoru). Fakt úžasná, a to prakticky za celý turnaj skoro nezaplakala. Jinak samozřejmě velký dík i ostatním našim fandům, stejně jako nabíječům (Petře a Lucce). No a na všechny fotky z víkendu se můžete podívat zde. Děkujeme za malé přispění i Jacku Muniakovi.